Když jdou na mužskýho léta Songtext
von Waldemar Matuška

Když jdou na mužského léta,což se může stát i nám
Když se čáry v jeho tváři podobají roklinám
Když má duši hodně popsanou
Jen torza lásek zůstanou a jeho řeka mizí v mořských písčinách
Když jdou na mužského léta a když se tu dlouho rval
Když jdou na mužského léta,nebaví ho věcně zval
Střeží krokem někde za scénou
Mít svoji tornu zasněnou,ať svěžější to táhnou dál
Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou
Usnout lehkou línou únavou
Zajít ke starýmu křížku,
Cestou sladce loudavou a žít zábavou jen zábavou
Jenže když si splní přání a má ticho čas a klid A moh by si bezstarostně žít
Pak jeden svůj něco shání,
Asi to čím doteď žil,než si najde cíl,zas najde cíl
Když jdou na mužského léta,teprv je to vážně chlap
Strašně rychle zapomíná,kdy ho život kous a škráb
Místo kouzla tichých večerů,
Zas tahá lidi z malérů a vůbec neuznává slova stár a sláb
Když jdou na mužského léta a když se tu dlouho rval
Když jdou na mužského léta a moc mu už nejde cval
Stejně nežije jen v úvahách a sebe sám si
Zapřahá a doposledka táhne tu svou káru dál
A káru svou si táhne dál.