Evelyn Songtext
von Kurtizány z 25. avenue

Chodí ven, stále bosa
na ramenou má znamení,
do kterých kat
cejch zla vypálil.
Na rohu rýsuje se silueta
a mráz drží ve svých dlaních,
je to ta,
na kterous čekal tisíc let.


Evelyn má ústa rudá,
její dech teď připomíná
mrazivý den a kalný ráno,
dotek lásky bez něhy.
Evelyn si vzpomíná na ty časy,
kdy tančili jsme znavení
a zbití sluncem,
v týhle lásce prokletý.

Touha zní v srdci špatně,
na nebesích už vládne klid
a Evelyn se domů vrací,
prosím Boha, vrať mi klid.

Touha zní v srdci špatně,
na nebesích už vládne klid
a Evelyn se domů vrací,
prosím Boha, vrať mi klid.

Evelyn,
prokletá Evelyn,
malá Evelyn,

Evelyn,
prokletá Evelyn,
malá Evelyn,

Evelyn...