Co bylo dál? Songtext
von Jana Kirschner

Někdy si říkám, jestli ještě znáš mý jméno.
A jak často na mě myslíš, když jdeš spát.
Nazítřek v televizi hlásí zataženo
a v mý hlavě už tak bude napořád.

Život jde dál, lásko, musíme si zvykat.
A neni dobrý na tý cestě zůstat sám.
Pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat, když má svět otevřenou náruč dokořán.

A co bylo dál? Jenom vítr.
Po nebi se mraky honily.
A co bylo dál? Jenom vítr.
Stromy se až k zemi sklonily.

V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty.
A do vlasů ti sedal bílej sníh.
Z oblohy černý, jak díra mezi světy, se na mě snášel a studil na dlaních.


A co bylo dál? Jenom vítr.
Po nebi se mraky honily.
A co bylo dál? Jenom vítr.
Stromy se až k zemi sklonily.

V tom baru nevěděli, že je venku krize.
Z rádia zpíval Kohen Lásko, jsem tvůj muž.
Tys vešla dovnitř, jak zhmotnění mý vize, jako když do srdce mi někdo vrazí nůž.

A co bylo dál? Jenom vítr.
Po nebi se mraky honily.
A co bylo dál? Jenom vítr.
Stromy se až k zemi sklonily.

A co bylo dál? Jenom vítr.
Po nebi se mraky honily.
A co bylo dál? Jenom vítr.
Stromy se až k zemi sklonily.