Píseň strašlivá o Golemovi Songtext
von Jan Werich
Píseň strašlivá o Golemovi Songtext
Dovolte bych suše předpokládal
Golema, že všichni znáte tu
Rabi Löw, že z hlíny ho uplácal
Protože měl vzteka ma tetu
Ta teta mu někam založila
Jeho staronovou trumpetu
A tím pádem ho tak urazila
že si uhnět kata na tetu
Katem tím měl právě Golem býti
A dohlížet přísně na tetu
Eventuelně ji zahubiti
Kdyby nevydala trumpetu
Vona ale teta byla fešná
Pěkně rostlá, zcela vášnivá
Všechněm mužskejm byla nebezpečná
Na oficíři byla divá
Ze začátku Golema se bála
Hnusil se jí, že je hlíněný
Toho se však nikdy nenadála
že je do ní zamilovaný
Div divoucí je to totiž věru
Opravdu docela skutečně
Miloval tu svůdnou Évy dcéru
Velice a taky zbytečně
Jednou takhle zrána dopoledne
Zaskočil si Golem na pivo
Jen tam vejde hospodský se zvedne
Povidá mu: voni nádivo
Zrovna tady vo nich řeč se vede
Co to maj′ s rabínovou tetou
Golem zrudne a potom hned zbledne
Vece: do toho se nepletou
Vypil zaplatil a když byl venku
Zmocnil se ho spravedlivý hněv
Skrz to že mu pomlouvaj' milenku
Z prsou vydral se mu hrozný řev
A letí zpátky půllitr uchopí
Ze štamgastů dělá mrtvoly
Než se šenkýř ku obraně vzchopí
Mrtev leží hlavu vejpůli
Uřícený Golem k tetě letí
Zjeviti jí že ji miluje
Najde ji však ležíc ve objetí
S oficírem infantérie
Jeho oči plakat začnou pláčem
žárlivost mu vtiskne v ruku zbraň
Jme se párek mlátit pohrabáčem
Oficíra zabil i tu saň
Kdyžpak všechno zapálil a utek′
Hned z toho byl poplach veliký
Do samoty hnal Golema smutek
V patách vojsko měl a četníky
Až se dostal ke starému mlýnu
Mlynář ho oukropem častoval
Von ho zabil i jeho rodinu
V mlejně se zabarikádoval
Devět měsíců a devět neděl
Regiment vojska ho obléhal
Golem smutně na palandě seděl
Chvilku plakal chvilku dopis psal
Rabínovi co mu zabil tetu
Napsal že si svůj život veme
Na hrob ať mu pak daj tu trumpetu
Na památku lásky zhrzené
Když to napsal zvolal žít mi nelze
Skočil do vody řka: adie
O zániku jeho jsou dvě verze
Ze kterých uvádím jenom dvě
Podle jedné do té vody skočil é
Namočil sé pak se rozmočil
Podle druhé nejdřív se rozmočil
Namočil se a pak tam skočil
Nevím která z těhletěch dvou verzí
Bude verzí pravděpodobná
Nejpravděpodobnější je třetí
Která je těm dvěma podobná
Podle ní se golem nerozmočil
Jen se namočil a vyskočil
Jenže vono začlo náhle pršet
Takže se přece jen rozmočil
Je tu ovšem ještě verze další
Myslím že je e čtvrtá v pořadí
Je to sice verze trochu starší
Já však myslím že to nevadí (chechecheché)
Vona totiž tahle čtvrtá verze
Předešlé tři verze nahradí (chachachachá)
Proto právě když vám ji neřeknu
Tak to skoro vůbec nevadí
Je tu ovšem ještě verze pátá
Ale tá néní dolóžená
Podle ní ta teta byla táta
A Golem byla jeho žena
Podle této verze celý příběh
úplně by se nám otočil
Takže bude nejlíp míti za to
že se Golem přec jen rozmočil.
Golema, že všichni znáte tu
Rabi Löw, že z hlíny ho uplácal
Protože měl vzteka ma tetu
Ta teta mu někam založila
Jeho staronovou trumpetu
A tím pádem ho tak urazila
že si uhnět kata na tetu
Katem tím měl právě Golem býti
A dohlížet přísně na tetu
Eventuelně ji zahubiti
Kdyby nevydala trumpetu
Vona ale teta byla fešná
Pěkně rostlá, zcela vášnivá
Všechněm mužskejm byla nebezpečná
Na oficíři byla divá
Ze začátku Golema se bála
Hnusil se jí, že je hlíněný
Toho se však nikdy nenadála
že je do ní zamilovaný
Div divoucí je to totiž věru
Opravdu docela skutečně
Miloval tu svůdnou Évy dcéru
Velice a taky zbytečně
Jednou takhle zrána dopoledne
Zaskočil si Golem na pivo
Jen tam vejde hospodský se zvedne
Povidá mu: voni nádivo
Zrovna tady vo nich řeč se vede
Co to maj′ s rabínovou tetou
Golem zrudne a potom hned zbledne
Vece: do toho se nepletou
Vypil zaplatil a když byl venku
Zmocnil se ho spravedlivý hněv
Skrz to že mu pomlouvaj' milenku
Z prsou vydral se mu hrozný řev
A letí zpátky půllitr uchopí
Ze štamgastů dělá mrtvoly
Než se šenkýř ku obraně vzchopí
Mrtev leží hlavu vejpůli
Uřícený Golem k tetě letí
Zjeviti jí že ji miluje
Najde ji však ležíc ve objetí
S oficírem infantérie
Jeho oči plakat začnou pláčem
žárlivost mu vtiskne v ruku zbraň
Jme se párek mlátit pohrabáčem
Oficíra zabil i tu saň
Kdyžpak všechno zapálil a utek′
Hned z toho byl poplach veliký
Do samoty hnal Golema smutek
V patách vojsko měl a četníky
Až se dostal ke starému mlýnu
Mlynář ho oukropem častoval
Von ho zabil i jeho rodinu
V mlejně se zabarikádoval
Devět měsíců a devět neděl
Regiment vojska ho obléhal
Golem smutně na palandě seděl
Chvilku plakal chvilku dopis psal
Rabínovi co mu zabil tetu
Napsal že si svůj život veme
Na hrob ať mu pak daj tu trumpetu
Na památku lásky zhrzené
Když to napsal zvolal žít mi nelze
Skočil do vody řka: adie
O zániku jeho jsou dvě verze
Ze kterých uvádím jenom dvě
Podle jedné do té vody skočil é
Namočil sé pak se rozmočil
Podle druhé nejdřív se rozmočil
Namočil se a pak tam skočil
Nevím která z těhletěch dvou verzí
Bude verzí pravděpodobná
Nejpravděpodobnější je třetí
Která je těm dvěma podobná
Podle ní se golem nerozmočil
Jen se namočil a vyskočil
Jenže vono začlo náhle pršet
Takže se přece jen rozmočil
Je tu ovšem ještě verze další
Myslím že je e čtvrtá v pořadí
Je to sice verze trochu starší
Já však myslím že to nevadí (chechecheché)
Vona totiž tahle čtvrtá verze
Předešlé tři verze nahradí (chachachachá)
Proto právě když vám ji neřeknu
Tak to skoro vůbec nevadí
Je tu ovšem ještě verze pátá
Ale tá néní dolóžená
Podle ní ta teta byla táta
A Golem byla jeho žena
Podle této verze celý příběh
úplně by se nám otočil
Takže bude nejlíp míti za to
že se Golem přec jen rozmočil.
Writer(s): Jan Werich, Jiri Voskovec, Jaroslav Jezek Lyrics powered by www.musixmatch.com