Vrány Songtext
von Jan Nedvěd

Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech,
A vůně hořícího jehličí, to jak na ohýnku čaj si vaříš,
Do písniček provoní ti dech.

Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
O rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
Kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
Jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.


Písnička pohladí ti otevřený rány,
Poslední dobou ňák je toho na nás moc,
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány,
A tady plameny ti dávaj′ dobrou noc.

A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
Nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
A ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
Jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
Písnička pohladí ti otevřený rány,
Poslední dobou ňák je toho na nás moc,
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány,
A tady plameny ti dávaj′ dobrou noc.

Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech ...