Kázání v kapli Betlémské Songtext
von Hana Hegerová

Ač dnešní doba nepřeje už kostelům a chrámům,
Ač zájem lidí obrátil se ke kinům a krámům.
Ač zanícená kázání už nehodí se jaksi
Do teorie životní a tím méně i v praxi,
Přec jen byl dobou, která ráda hovoří o člověku,
Uprostřed Prahy zbudován památník Středověku.

A ten, který v tom kostelíku oblíben býval u farníků
Pro plamenná svá kázání...

Ten, který neznal, co je strach,
Ten, z nehož nezbyl ani prach,
Unášen kazatelnou asi znova
Metat by musel krutá slova
Do strachem nalomených zad.


Rozhoupat chtěl by stěny věží,
Protože s bojácnými stěží
O pravdě hovořit by dokázal.
A nenašel by mezi všemi,
Toho kdo lidem v této zemi,
O pravdě hovořit by zakázal.

Ten, který neznal co je strach
Ten, z něhož nezbyl ani prach
Unášen kazatelnou asi znova
Metat by musel krutá slova
Do strachem nalomených zad!

Poznatek do očí by štípal ho jak mýdlo,
Že lidé bojí se jen o své dobré bydlo,
Třesou se před záští maličkých kostelníků,
Svých vlastních sousedů, svých vlastních důvěrníků...

Ten, který neznal co je strach,
Ten, z nehož nezbyl ani prach,
Unášen kazatelnou asi znova
Metat by musel krutá slova
Do strachem nalomených zad,
Do strachem nalomených zad!